Na kolech Grossglockner Hochalpenstrasse - 19.- 22.6.2008.

Leoš Košín

    Vyrážíme ve Čt 19.6. v 17:30 z Třebíče přes ČB, přechod Dolní Dvořiště (bez jakékoli kontroly), Linz, Salcburk, Bruck až k mýtné bráně ve Ferleitenu (1151 m.n.m.). Včetně dvou přestávek nám cesta trvala cca 6 a půl hodiny. Je nás šest s horskými koly, dvě auta. Po tmě prohlížíme okolí parkoviště a pak se ukládáme ke spaní na zem mezi auta – pod širák. Zanedlouho nás však déšť vyhání do aut a na lavičky kryté střechami zdejších budov. Zbytek noci nic moc.

    V Pá ráno vstáváme do slibně začínajícího dne. U brány jsou otevřené záchody, jen se studenou vodou a zdarma. Po snídani se chystáme do cyklistického a kolem osmé vyrážíme na cestu, vpravo vedle brány je průjezd pro cyklisty. Cesta hned za branou má značkou avizovaný sklon 12% a nás čeká několika kilometrové stálé stoupání. Nejsme zde pro sportovní výkony a tak často zastavujeme, fotíme a kocháme se zdejší vysokohorskou atmosférou. Před 12 hod přijíždíme a sedla Fuscher Törl (2405 m.n.m.) a hned pokračujeme po „kostkách“ a v 14% stoupání na Edelweiß Spitze (2571-7 m.n.m.). Za odměnu si v místní restauraci dáváme točené pivo (2,9 €) a čaj s citrónem (1,9 €). Zde na vrchu je trochu mlžno, ale níž je nádherné slunečné počasí a teplo, v jehož důsledku jsme „cyklisticky“ opáleni. Ještě přejíždíme na Törlkopf (2455 m.n.m.). Zde je pod vyhlídkou volně dostupné pěkné WC. Sjezd zpět dolů do Ferleitenu je za odměnu, brzdy se zahřívají a ruce od brždění bolí. Shodli jsme se na tom, že za jeden výšlap nahoru by měly být alespoň tři sjezdy dolů. Čekání do 18 hod., od které je levnější vjezd na vysokohorskou silnici (18 €) nám obzvláštňuje průjezd cca 50 superrychlých supersporťáků – Lombardiny, Porsche, Ferrari, Mercedes a kdoví čeho ještě. Asi nějaký auto sraz. Po šesté hodině přejíždíme celou Hochalpenstrasse až do Heiligenblutu (1310 m.n.m.). Přejezd měl tu výhodu, že jsme ještě jednou viděli, co jsme dnes vyjeli na kolech, ale taky nevýhodu, že jsme uviděli to, co nás bude čekat druhý den – výšlap z druhé strany k tunelu Hochtor. Ubytováváme se v penzionu Ambrosi (25 € os/noc se snídání) a zbytek dne (večera) se věnujeme prohlídce městečka s dominantou kostela a posezení v jedné z místních hospůdek s večeří (Großglocner kotlete – 11 €, Spaghetti Bolognese – 6,9 €, bier – 3 €).

    V So po snídani v penzionu vyrážíme po skoro neznačené cestě z Heiligenblutu, kolem místních usedlostí, hotelů a penzionů, samot. Cesta je zprvu asfaltová, výše pak polní, vede lesy a po pastvinách, kolem vodopádů a přes potoky a napojuje se na silnici – odbočku na F.J.Höhe, cca 1km za kruhovou křižovatkou. Touto cestou (kratší) jsme se vyhnuli prudkému stoupání po silnici z Heiligenblutu a mýtné bráně Kasereck. Po silnici šlapeme až na FranzJosefsHöhe (2451 m.n.m.). V restauraci mají jen lahvové pivo a tak kupujeme plechovkové v obchodě se suvenýry za 1,95 €. Všude plno lidí, pod v yhlídkou svišti živí, v obchodě plyšový v mnoha velikostech. Ledovec je šedý a jezdí k němu lanovka. Großglocner nám neukázal svůj vrchol, byl v mracích. V místním muzeu promítali nádherně natočený film o zdejších HöheTauern. Po svačinách a odpočinku sjíždíme (nádhera) až ke křižovatce (kruhovému objezdu), kde se dáváme doleva směrem k Hochtoru. Je zase slunečné a velmi teplé počasí. Z této strany jsou i teď v červnu obrovské zbytky sněhu a kolem cesty sněhové stěny vzniklé frézováním. Cesta je znatelně větší sklon než včera (z Ferleitenu) a často používáme nejlehčí převody. K tunelu skrz Hochtor (2504 m.n.m.) dorážíme po 17té hodině. Po jeho průjezdu se část z nás vrací zpět do Heiligenblutu a někteří ještě sjíždí přes tunel Mittertörl (2373 m.n.m.) k jezerům Fuscherlacke (2262 m.n.m.). Pak se taky vracíme přes Hochtor, pohodovým sjezdem do Heiligenblutu.

    V Ne po snídani vyklízíme penzion a platíme za ubytování a ještě dopoledne jezdíme kolem a nad Heiligenblutem. V 13:30 odjíždíme domů přes Špital, tunelem Felbertauern (mýtné 9,5 €), Salcburk, Linz, přechod Dvořiště (bez kontroly), ČB, Telč do Třebíče. Zde jsme v 21 hodin (7,5 hodiny, dvě přestávky)

Klady:
    Překrásný a silný zážitek, dobrý fyzický výkon (žádné zranění či úraz, jen nějaké bolesti vyplývající ze zvýšené námahy). Příznivé počasí, které zde prý nebývá tak často zvykem.

Zápory:
    Velké až neskutečné množství motorek snad všech možných značek a druhů (i v pátek – všední den), aut podstatně míň (snad každému při jízdě z kopce smrděly brzdy), autobusy v normě.

V penzionu nás majitelé pozvali na kafe a při konečném účtování si ho nechali zaplatit (2,5 € za jedno)

Celkem dlouhá cesta za nevšedním zážitkem – vyšší náklady.

Poznámka:
Autobusy Postbus s možností přepravy kol jezdily nahoru z obou stran, jízdné neznám, nepoužili jsme je.

Leoš Košín